Jiří Scheinherr

Hráčská kariéra:

TJ Plzeň Košutka
FC Viktoria Plzeň
SSK Bolevec
TJ Sokol Touškov 2005–2008
FC Rokycany 2008–2016
Post Kagers (GER) 2010–2011
R’felden (GER) 2013–2014
TJ Sokol Lhota 2016–2017
Inter Amberg (GER) 2013–2021
Gleißenberg (GER) 2021–2023
Metten (GER) 2023–

Trenérská kariéra:

FC Rokycany U19
FC Rokycany U13
FC Chotíkov U7 2023–2024
FC Chotíkov U9 2024–2025
FC Chotíkov U11 2025–
FC Chotíkov (muži) 2025–

Rozhovor:

Za FC Chotíkov 1932 klade otázky Tomáš Hrabal

• Ahoj Jirko. S Chotíkovským fotbalem jsi již delší dobu svázaný. Jaký vítr tě k nám zavanul?
• Byl to můj starší syn Kuba, který měl v Chotíkově na fotbale spolužáka a chtěl vyzkoušet trénink. Tím to všechno začalo, nejdřív jsem jen tréninky sledoval a později po domluvě s trenéry i zapojil.

• Začal jsi u nás trénovat před 3 lety nejmenší děti spolu se svými syny. Jaký to byl skok z aktivního hráče dospělého fotbalu?
• Velká změna byla, že jsem přestal trénovat aktivně, a věnoval se jen tréninku dětí. Musel jsem si uvědomit, že nemluvím se spoluhráči, ale s dětmi, který se chtějí něco nového naučit a užít si pohyb na hřišti.

• Doporučil bys každému začínajícímu trenérovi první praxi u malých dětí a proč?
• Je dobré začít trénováním od předpřípravek. Vidíš, jak hráči dělají pokroky a posouvají se, získávají nové dovednosti. Je to dobrá zkušenost. Rozvíjíš osobnosti hráče, tým a i partu, kterou si tvoří.

• V létě 2025 jsi přijal výzvu trénovat muže FC Chotíkov 1932 paralelně s trénováním dětí. Je zřejmé, že fotbal velmi miluješ. Co ještě tě vedlo k tomu, ujmout se navíc týmu mužů?
• Byla to chuť se posunout dál a vyzkoušet si trénování dospělých, proto jsem nabídku od Martina Míky přijal, když zavolal.

• Jaké největší rozdíly vidíš v trénování dětí a mužů?
• U trénování dětí je třeba si vše ukazovat vysvětlovat, vychovávat, a hlavně být trpělivý. Dělat tréninky formou hry zábavy, aby to děti bavilo a udržel si jejich pozornost. Muži už jsou hotoví hráči, kdy si něco řekneme a jdeme na to.

• Mužstvo mužů tě velmi dobře přijalo a dá se říct, že jste si vzájemně sedli. Čím to?
• Hlavně je to asi tím, že jsem větsinu hráčů znal, a oni trochu mě. Nemám problém s hráči komunikovat, je tam vzájemný respekt, a proto to vše sedlo. V Chotíkově byla vždy dobrá parta jak v kabině, tak ve vedení klubu.

• Po podzimní části sezóny je FC Chotíkov 1932 na prvním místě 8.ligy. V čem vidíš progres týmu, že se tak daří?
• Máme kvalitní tým, byla by ostuda nehrát o postup. Kluci mají chuť trénovat a pracovat na sobě. Vždy se sejdeme na trénink v dobrém počtu hráčů.

• Před sebou máte přípravu na jarní část. Jak bude probíhat příprava?
• Zímní příprava je vždy o běhání. Jedeme na soustrředění do Plánice u Klatov, kde chceme kvalitně potrénovat. Sehrajeme tři přípravná útkání a věřím, že se dobře připravíme na začátek soutěže.

• Jsi známý pro velice klidnou povahu. Jsi klidnější na lavičce nebo na hřišti?
• Myslím, že jsem klidnější na lavičce. Jako hráč jsme pár „blikanců“ měl.

• Na co ve své kariéře vzpomínáš nejraději?
• Jsou to asi postupy s Touškovem do kraje nebo s Rokycany do Divize. Rád vzpomenu na dva postupy v Německu. Každy postup měl zajímavé a důležité zápasy. Na ty rád vzpomínám, a pak také na ty velké oslavy :)

• Chtěl by ses trénování věnovat dlouhodobě a vyzkoušet si i vyšší soutěže?
• Určitě ano chtěl, ale těd mám cíl do vyšších soutěží postoupit s A – týmem.

• Co tě baví na trénování? Na co bys nalákal bývalé fotbalisty – tatínky nebo aktivní hráče, aby zkusili dráhu fotbalového trenéra?
• Je to aktivně strávený čas, a vidíš posun jednotlivých hráčů nebo celého týmu v zápasech. To co, si za svoji hráčskou kariéru sám získal, to můžeš předat dál. Je to radost z každé výhry a z každého herního projevu jednotlivého hráče.

Děkuji za tvůj čas, přeji ti mnoho úspěchů a více trofejí s FC Chotíkov 1932

Tomáš Hrabal za FC Chotíkov 1932
(rozhovor bude zveřejněn v chotíkovském časopise Náves 1/2026)